Historie

 

Z historie organizovaného rybářství

ve Valašském Meziříčí

 

Historie organizovaného rybářství ve Valašském Meziříčí začíná již v prosinci 1883, kdy náruživý rybář, člen Sokola a výrobce sodovky Karel Jahn svolává všechny přátele rybářství k poradě. Karel Jahn - zakladatel rybářského spolku

Na ní se přítomní shodli, že je nutno a potřebné založiti rybářský spolek k šetření ryb, ochraně vody a umělý chov pstruhů. Sám Jahn vypracoval „Stanovy rybářského spolku“ a počátkem ledna 1884 je zaslal c.k. místodržitelství v Brně, které je v krátké době schválilo. Rybářský spolek nesl název „Rybářský spolek Losos“. Spolek měl více jak 30 členů, jejich počet vzrostl až na 58. Předsedou byl zvolen Karel Jahn. Spolek se od samého počátku pokoušel odchovávat uměle násadu pstruhů. Zkušeností bylo málo a úspěchy s umělým chovem byly tak malé, že nakonec od umělého chovu bylo upuštěno. Od samého založení se spolek stával terčem nepřátel, protože chránil a hájil ryby a bránil drancování ryb. Různými cestami byl spolek nakonec donucen za necelých 10 let svoji činnost ukončit.

V té době, již od roku 1885 existoval také rybářský spolek v sousedním městečku Krásně (připojeno k Valašskému Meziříčí v roce 1924) s názvem Rybářská družina Krásno nad Bečvou. Prvním předsedou tohoto spolku byl až do roku 1892 stavitel Arnošt Klos.

Bohumír Zapletal - předseda 1907

Do tohoto spolku vstoupila také řada bývalých členů spolku Losos a v roce 1906 měl již 68 členů. Odroku 1892 byl předsedou Jan Laufer a od roku 1895 pak František Fischer. V roce 1907 byl do čela spolku zvolen Bohumír Zapletal a to na dobu celých čtyřiceti let. Od roku 1947 byl na dobu 14 let předsedou Rudolf Střítežský, následně Zdeněk Geryk, JUDr. Alois Bulava, Ing. Václav Smejkal, František Stromšík, Alois Chumchal, Jiří Nauš, Lubomír Janoško, Vojtěch Macháň. Cílem spolku byla ochrana ryb a vodních toků a provozování rybolovu.

V roce 1907 spolek změnil název na Okresní rybářský spolek ve Valašském Meziříčí, a 17. ledna 1915 byl název změněn na Okresní rybářský spolek ve Valašském Meziříčí – Krásně nad Bečvou.

Ve Valašském Meziříčí působilo současně rybářské družstvo C II 1, které spolu s dalšími rybářskými družstvy bylo vytvořeno podle § 16 Rybářského zákona v roce 1902. Do vydání tohoto zákona a ustavení rybářského družstva vykonávaly rybářské právo většinou obce. V našem okolí šlo tedy o toky v katastrech obcí Poličná, Hrachovec, Jarcová, Valašské Meziříčí, Brňov, Krásno nad Bečvou, Křivé a Juřinka.

Rybářské družstvo ve Valašském Meziříčí tvořili zástupci těchto obcí podle délky toků. Ustavující schůze se konala 20.10.1902 na radnici ve Valašském Meziříčí. Předsedal jí tehdejší starosta Dr. Alois Mikyska. Ustanovením rybářského družstva pozbyly obce právo pronajímat své revíry komu chtějí. Toto právo přešlo zcela na rybářské družstvo. Již existující Okresní rybářský spolek ve Valašském Meziříčí – Krásně nad Bečvou, nevlastnil žádné povodí, pronajímal si je od utvořeného rybářského družstva.

Předsedou rybářského družstva C II 1 byl od jeho založení Eduard Číp a místopředsedou Josef Šimčík. Po odchodu Eduarda Čípa se stal předsedou Jaroslav Táborský. Všichni jmenovaní byli zároveň i členy Rybářského spolku.

V roce 1920 došlo k založení Unie rybářských spolků a družstev v ČSR se sídlem v Praze. Unie byla ve skutečnosti ústředím zemských svazů rybářských spolků českých a německých, které byly na jednotlivých povodích. Do Unie vstoupil v roce 1922 i nově utvořený Zemský rybářský svaz v Brně. Před počátkem 2. světové války sdružovala Unie všechny Zemské rybářské svazy v Praze, Brně a na Slovensku se svými Poříčními svazy vytvořenými na jednotlivých povodích. Vznikl tak i Poříční svaz pro řeku Bečvu ve Valašském Meziříčí. Jeho členy byly všechny rybářské spolky a rybářská družstva, hospodařící na obou Bečvách a spojené Bečvě. Bylo jich celkem 10. Předsedou Poříčního svazu byl od jeho ustavení Eduard Číp, po něm, až do likvidace Poříčních svazu Jaroslav Táborský.

Po válce v roce 1945 byla zřízena celostátní rybářská organizace „Jednota rybářů“ v Praze. Jejími orgány se staly krajské a oblastní pobočky, základními organizacemi pak Lidové rybářské spolky. V důsledku této organizační změny byly k přeměněny tehdejších rybářské spolky na Lidové rybářské spolky, pří-padně došlo k vytvoření nových, ale taky k likvidaci těch, k jejichž přeměně nedošlo. Došlo k vytvoření nových rybářských revírů.

Veškerou reorganizaci prováděla „Oblastní pobočka Jednoty rybářů se sídlem ve Valašském Meziříčí“, vzniklá v roce 1952. Prvním předsedou byl Karel Novák, který se současně podílel na tvorbě rybářských revírů v obvodu působnosti pobočky, provedl postupně likvidaci bývalých rybářských družstev včetně majetkových převodů. Při těchto změnách byla převedena, se souhlasem Okresního národního výboru ve Valašském Meziříčí, pstruží líheň v Poličné do vlastnictví Lidového rybářského spolku ve Valašském Meziříčí.

V době trvání Jednoty rybářů nebyla vyřešena celá řada otázek týkajících se sportovního rybolovu. Tato situace si vynutila mnoho prozatímních opatření, včetně odevzdání rybářských revírů do správy městských národních výborů. Tak se stalo i ve Valašském Meziříčí. Městský národní výbor v našem městě na nich však rybářské právo nevykonával a přenesl je zcela na Lidový rybářský spolek.

V této době docházelo zároveň k celé řadě organizačních změn. Ve smyslu zákona č. 68/51 Sb. o dobrovolných organizacích, vznikl Československý svaz rybářů se sídlem v Praze. Na základě této změny došlo i k přeměně názvu Lidového rybářského spolku ve Valašském Meziříčí na Československý rybářský svaz – místní organizace ve Valašském Meziříčí.

Současně dochází k likvidaci Oblastní pobočky Jednoty rybářů ve Valašském Meziříčí, k likvidaci Krajské pobočky Jednoty rybářů v Gottwaldově (nyní Zlín) a k začlenění naší místní organizace do Krajské pobočky ČSRS v Ostravě, později do Oblastního výboru ČSRS v Ostravě, následně Krajského výboru Českého rybářského svazu v Ostravě, nyní výboru územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko v Ostravě.

V roce 1969 dochází k likvidaci Československého rybářského svazu a ke vzniku Českého rybářského svazu v Praze. Tím byla přejmenována i naše organizace na Český rybářský svaz – místní organizace ve Valašském Meziříčí. Tento název trvá až do dnešní doby.

 




Administrace © copyright 2010 | Rybsvaz-valmez.cz | all rights reserved